Služby

Posouzení vnitřního prostředí firmy (silné stránky a slabiny).
Posouzení vnějšího prostředí (příležitosti a hrozby).

Definování krátkodobých a dlouhodobých cílů, které odpovídají vize a poslání firmy.

Vyjasnění vize a poslání firmy, což poskytuje směr pro strategické rozhodnutí.

Identifikace oblastí, kde je potřeba dosáhnout konkurenční výhody nebo zdokonalit.

Zhodnocení silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb, abyste mohli lépe porozumět vašemu postavení na trhu.

Identifikace různých strategických možností pro dosažení cílů.

Vybrání strategie, která nejlépe odpovídá cílům a vede k dosažení konkurenční
výhody.

Vypracování detailního plánu na implementaci strategie, včetně alokace zdrojů a odpovědnosti.

Stanovení klíčových ukazatelů výkonu (KPI) a pravidelné monitorování pokroku.

Schopnost pružně reagovat na změny v prostředí a přizpůsobovat strategii podle
potřeby.

Prvním krokem je identifikace možných rizik spojených s projektem. To může zahrnovat technické, finanční, organizační, či jiné faktory, které by mohly ohrozit úspěšné provedení projektu.

Definování krátkodobých a dlouhodobých cílů, které odpovídají vize a poslání firmy.

Po identifikaci a hodnocení rizik je klíčové nastavit strategii pro jejich řízení. To zahrnuje určení, zda se rizika budou přijímat, přenášet, snižovat nebo eliminovat. Každá strategie může vyžadovat specifická opatření a plány pro provedení.

Kvalifikace rizik spočívá v detailní analýze každého identifikovaného rizika. To zahrnuje bližší zkoumání faktorů, které mohou ovlivnit vývoj daného rizika, a přesnější určení možných dopadů na projekt.

Pro aktivní sledování stavu rizik a účinnosti zvolených strategií se provádí bezpečnostní audit. Tím se zajišťuje, že implementovaná opatření odpovídají aktuální situaci a jsou dostatečně flexibilní k přizpůsobení se měnícím podmínkám.

Nastavení strategie zvládnutí rizik je klíčovým prvkem celého procesu. To zahrnuje vytvoření plánu, jak budou rizika monitorována a jakým způsobem budou aktivována případná opatření v případě, že se rizika začnou realizovat.

Identifikace: Prvním krokem je identifikovat všechny procesy v organizaci. To zahrnuje primární operace, podpůrné procesy a řídící procesy.

Mapování: Procesy jsou mapovány a zaznamenány pomocí procesních diagramů, které vizualizují kroky, úkoly a vzájemné vztahy mezi různými částmi procesu.

Spolupráce týmů: Procesní management zajišťuje efektivní spolupráci mezi jednotlivými týmy a odděleními v rámci organizace. To zabraňuje izolaci informací a zlepšuje tok činností mezi různými částmi firmy.

Komunikace: Důkladná komunikace mezi účastníky procesů a odpovědnými manažery je klíčovým prvkem pro úspěch procesního řízení.

Kontinuální zlepšování: Procesy jsou průběžně hodnoceny a optimalizovány pomocí metod kontinuálního zlepšování, jako je například Six Sigma nebo Kaizen. To umožňuje organizaci přizpůsobit se měnícím se potřebám trhu a maximalizovat efektivitu procesů.

Měření výkonnosti: Stanovení klíčových výkonnostních ukazatelů (KPIs) a pravidelné měření výkonu procesů pomáhá identifikovat oblasti, kde lze dosáhnout větší efektivity a produktivity.

Audit procesů: Pravidelné audity procesů zajišťují dodržování definovaných postupů a identifikují případné nedostatky nebo rizika.

Změny ve struktuře: Pokud se organizace vyvíjí nebo se mění vnější prostředí, procesní management je schopen rychle reagovat a přizpůsobit firemní procesy tak, aby lépe odpovídaly aktuálním potřebám.

Optimalizace nákladů: Správně nastavené a optimalizované procesy vedou k efektivnímu využívání zdrojů a snižování zbytečných nákladů. To může zahrnovat jak finanční úspory ve formě nižších nákladů na provoz, tak i časové úspory díky zkrácení času potřebného pro provedení určitých úkolů.

Správně nastavený procesní management tedy přináší organizaci výhody v podobě zvýšené efektivity, lepšího využívání zdrojů a schopnosti rychle reagovat na změny v okolním prostředí. Je to kontinuální proces, který se neustále vyvíjí a přizpůsobuje novým podmínkám a výzvám.

Definování jasných cílů a priorit ve vztahu k lidským zdrojům.
Určení strategií pro nábor, rozvoj a udržení talentovaných zaměstnanců. Zaměření na dlouhodobou udržitelnost a přizpůsobivost personálních procesů.

Identifikace potřeb personálu a následné plánování, jak tyto potřeby naplnit. Přizpůsobení personálních zdrojů aktuálním a budoucím potřebám firmy. Sledování trendů na trhu práce a adaptace plánu podle aktuální situace.

Vytváření stimulů a motivujících faktorů pro zaměstnance. Implementace různých odměnových systémů a benefitů. Monitorování a vyhodnocování účinnosti motivačních programů.

Vytváření efektivních procesů náboru nových zaměstnanců.
Zhodnocování dovedností a kompetencí uchazečů v souladu s firemními potřebami. Zajímavý a profesionální onboarding proces pro nově příchozí.

Stanovení jasných kritérií pro hodnocení výkonu. Pravidelné a konstruktivní zpětné vazby pro zaměstnance. Rozvojové plány pro zlepšení pracovních dovedností a schopností.

Spravedlivé a transparentní odměňování v souladu s přínosy a výkony zaměstnanců. Vytváření systémů pro rozpoznání a odměňování výjimečných výkonů. Sledování trendů v odměňování na trhu práce.

Identifikace a podpora klíčových talentů ve společnosti.
Implementace programů pro rozvoj zaměstnanců a posílení jejich dovedností. Poskytování příležitostí pro kariérní růst a postup v rámci organizace.

Pravidelná revize a aktualizace personálních procesů podle nejnovějších trendů a potřeb společnosti. Zavedení inovativních a efektivních postupů, které zvyšují produktivitu a angažovanost zaměstnanců. 

Kvalitní personální management hraje klíčovou roli v úspěchu organizace tím, že zajistí optimální využití lidských zdrojů a přispěje k dosahování firemních cílů v dnešním dynamickém podnikatelském prostředí.